Kniha

Obraz justice na evropském kontinentu od středověku až po nepříliš vzdálenou minulost přibližuje Vladimír Šindelář souborem příběhů nejen ze sousedního Německa či revoluční Francie, ale i z Anglie, Itálie, států Pyrenejského poloostrova či skandinávských zemí. Také v těchto zemích staré trestní právo neusilovalo o nápravu delikventa, nýbrž o obnovu spravedlnosti tím, že pachateli byla způsobena nevratná fyzická újma, protože cílem trestu byla odplata a zastrašení. Docházelo zde i k justičním omylům a zela propast mezi právem a spravedlností, trestní praxe zohledňovala skupinové zájmy, trest motivovalo politické rozhodnutí, nikoli kriminální čin. Snad nejvíce je to patrné na dějinách Velké francouzské revoluce: nejprve skončili na popravišti šlechtici, pak měšťané, kteří si hráli na revolucionáře, a nakonec samotní revolucionáři. Příběhy lidských osudů z celé Evropy zaznamenávají nejen okolnosti skutků, průběh událostí a způsoby exekucí, zobrazují také postoj společnosti a její cit pro obsah slova spravedlnost, což například dokládá odlišný průběh tzv. čarodějnických procesů v Německu a ve Švédsku. Kniha navazuje na první díl Cesty na popraviště, věnovaný hrdelním procesům v českých zemích